Mezi základní kaligrafické styly patří pečetní, úřednické, vzorové, konceptní a kurzívní písmo. I z toho vyplývá, že autor toho kterého díla nesmí mít nouzi o uměleckou invenci. Základem kvalitní kaligrafie je psací souprava. Co by v ní nemělo chybět? Speciální papír,
štětec, tuš a kámen na namáčení štětce. Asi nejcennější součástí soupravy je kaligrafický štětec, který Číňané považují za symbol jedinečnosti ducha celého národa. Psát, nebo pokud chcete malovat kaligrafickým štětcem, je daleko těžší než používat pero, vyžaduje to dokonalost a přesnost. Zruční lidé proto mají nejlepší předpoklady stát se uznávanými mistry kaligrafie.Umělci už od 3. století n. l., tedy od období rozkvětu kaligrafie, nejčastěji vytvářejí tradiční motivy - básně z historie i moderní doby, aforismy a symboly štěstí. I když se slavnými stane jen několik vyvolených, přerostlo toto umění v zálibu milionů Číňanů. Bohužel s rozvojem techniky mladých kaligrafů postupně ubývá. Kaligrafie se dá naučit, ale člověk musí mít pevnou vůli. Dříve se děti povinně učily tyto předměty, dnes se klade větší důraz na počítače. Některé školy však ještě i v současnosti zachovávají tradice a vyučují základy kaligrafie.
Zvládnout umění kaligrafie vyžaduje roky praxe a samozřejmě i potřebný talent. Ale drtivá většina je těch, kteří prostřednictvím kaligrafie hledají psychickou rovnováhu. Kromě toho také kaligrafie napomáhá i fyzickému zdraví, protože správně psát znamená sladit pohyby s dýcháním a myslí. Říká se, že se v namalovaných znacích odráží podoba kaligrafa, každé jeho dílo totiž vzniká hluboko v srdci. Když je zdravé a mysl čistá, konečný výtvor má šanci stát se skutečným uměním. Základní náčiní
ObrazekŠtětec, tuš, papír a třecí kámen patří mezi základní náčiní nebo přesněji „čtyři skvosty“ kaligrafie. Nejstarší štětec vznikl v Číně. Podle legendy byl vyroben ze zaječích chlupů a zhotovil jej před 2 200 lety čínský generál Meng Tien, který byl císařem poslán na sever země, aby chránil hranice před útoky nomádů.
Archeologické nálezy dokládají využívání zvířecí srsti jako psacího náčiní ještě hlouběji do minulosti, přesnou dataci vzniku štětce a jeho původce však neznáme. Štětec se v Číně využíval ke psaní až do doby, kdy byly ze západu importovány tužky a plnící pera.
Výroba štětce je náročná tím, že ačkoli výrobní postup je daný, v rámci jednotlivých kroků neexistuje standardní postup. Štětce od různých výrobců tak mají odlišné vlastnosti a někdy se liší i dva totožné štětce od stejného výrobce.
Vlastnosti štětce ovlivňuje hlavně výběr materiálů. Hlava štětce se vyrábí z různých druhů zvířecích chlupů – od jelení srsti až po vousy potkanů. Nejdostupnější a tím pádem i nejrozšířenější je srst králíků, koz nebo lasičky. Vlas z kozí srsti je nejměkčí, zatímco tužší štětce jsou ze srsti králičí.
Zvláštností je výroba štětců z novorozeneckých vlásků. Podobný štětec, kdy jméno a datum narození dítěte bývá vyryto na násadce, je pak spíše rodinnou památkou než psacím náčiním.
Výroba štětce je tradičně rozdělena do čtyřiceti osmi kroků. Vlas se musí vyčistit, rozdělit, vyrovnat, nastříhat do požadované délky a svázat. Tento svazek tvoří jádro štětce. Kolem něj se ještě obalí dlouhý vlas, který vytvoří ostrou špičku. Štětec pak lépe drží tvar a pojme více barvy. Na kvalitě materiálu, který tvoří jádro, závisí ohebnost štětce. Tloušťka ani délka štětce není jasně stanovená. Každý výrobce má svůj vlastní návod, prověřený dlouholetou zkušeností.
Teprve hotová hlava štětce se připevní k násadce. Násadky jsou z různých materiálů – od nejdražší slonoviny, přes rohovinu a nefrit až po obyčejný plast. Nejčastěji se však vyrábějí z bambusu. Bambus se naseká, pak se namáčí, může se podle potřeby odbarvovat či namořit.
Cena štětce se odvíjí od použitého materiálu. Nejlevnější štětec lze pořídit už za 1 US dolar. Průměrného uživatele uspokojí štětec s bambusovou násadkou, jehož cena se pohybuje kolem 30 US dolarů. Při psaní čínské kaligrafie je nutné, aby byl štětec pevný, ale zároveň ohebný a pružný.
Žádné komentáře:
Okomentovat