Čínská zahrada je typ zahrady typický pro čínský region. V čínské zahradě jsou určujícími prvky modelace terénu, dekorativní stavební doplňky, použité substráty, kameny a rostliny. Rostliny zde však nejsou tak zásadním prvkem jako u jiných druhů zahrad. Čínské zahrady jsou zhotovovány jako myšlené zobrazení vesmíru.
Velice často jsou jednotlivé prvky zahrady, jejich vzájemné postavení, celek a části zahrady interpretovány jako symboly. Čínské zahrady mají úzkou spojitost s náboženstvím a mytologií, ale i sociálním postavením majitele. V době svého rozmachu, stejně jako dnes, byly způsobem jak rafinovaně dát najevo inteligenci, organizační schopnosti, vytříbenost vkusu, zámožnost a postavení. Většina čínských zahrad byly luxusním zbožím, které prokázaly a posílily postavení jejich majitelů.V dnešní době jsou i přizpůsobené napodobeniny čínských zahrad, nebo jejich stylizované podoby vytvářeny jen zřídka, jakkoliv by dokonale ladily s dnešními trendy v architektuře malých zahrad a menších sadovnických úprav. Zahradní a parkové úpravy, které nazýváme čínské zahrady se liší od zahrad v dřívější i dnešní době budovaných v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Není to zeleň v okolí budov, ale oblast, ve které jsou logicky uspořádány a opticky provázány kameny, rostliny, stavby a vodní plochy, bez těchto prvků není čínská zahrada autentická.
Taoistický vliv v čínské zahradě
Pokud chcete vytvořit čínskou zahradu musíte pochopit taoistickou filosofii. Výraz taoistické filosofie přírody a její vztah k umění, jako je poezie a kaligrafie je duchem čínských zahrad. Tao (doslova cesta) se pokládá spíše za probíhající proces spíše než pravidla, které by bylo možné prostě následovat a naplnit. Tato filozofie zdůrazňuje jednotu s vesmírem, jehož prvky se skládají ze stejného materiálu, qi (životní energie). Tao je součtem všech věcí minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
Obrovské kameny, používané v zahradách, jsou projevem mystické prapůvodní neustále působící a všeobjímající síly Tao a zastupují tak průběh času a naši budoucnost. Čínské zahrady mají velmi hluboké filozofické kořeny. Přírodní prvky jsou pečlivě vybrány pro svůj historický význam, literární, nebo symbolické obrazy krajiny a zahrad byly vytvořeny aby působily v dokonalé harmonii. Tato historie fenomén ho vedlo k rozvoji velmi častého provázání těchto dvou uměleckých forem – kresby a zahrady. Malebnost některých čínských zahrad není absolutně žádnou náhodou, ale je výsledkem kombinace tvorby malíře a zahradního architekta. Dalo by se dokonce vypozorovat podobné uspořádání mezi zahradou a kresbou válečkem (vynalezl vědec Wang Wei z období Tang), který také odhaluje dílo postupně před očima diváka jako zahrada. Čínská zahrada není nikdy viditelná v celém svém rozsahu. Průhledy ve zdech, které postupně ukazují zahradu mohou snadno svědčit jako důkaz pravdivosti tohoto tvrzení.
Zahrada by měla odrážet dvě důležité prvky, dvě sféry života. Jednak přírodu, která je zobrazena jako stromy, skály nebo vodní útvary, ale také zahradníka, tvůrčího ducha, který je obrazem stvoření, který se pokouší vytvořit soulad, svět jak dokonalou a přirozenou rovnováhu přírodních sil a vyváženost jejich působení.
